name | autoweek.cz

Ztroskotal zákaz spalovacích motorů na poslední překážce?

03.03.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Země Evropské unie v pátek odložily na neurčito hlasování o zákazu prodeje nových spalovacích vozidel od roku 2035. Poté, co schválení zákazu definitivně zablokovalo Německo, se k odpůrcům přihlásila i česká vláda. Německé automobilky postoj německé a italské vlády kritizují.

Švédská vláda, předsedající radě EU, nejprve o týden odložila zdánlivě formálního schválení zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Stalo se tak na žádost Německa, které nemělo včas vyjasněný postoj ve vládní koalici. Německé váhání se po získání podpory politiků Zelených změnilo v požadavek zapracovat do dohodnutého textu povinnost dojednat možnost zhodnotit použití syntetických paliv (v návrhu byl jen nezávazný příslib). Německý ministr dopravy Volker Wissing tím chce dát výrobcům automobilů větší prostor pro další používání spalovacích motorů pokud budou vozidla spalovat klimaticky neutrální syntetická paliva.

Pro přijetí zákona není nutná jednomyslnost, neboť Rada funguje podle systému kvalifikované většiny. Ta vyžaduje souhlas 55 % zemí EU, které zastupují 65 % obyvatel EU. Blokační menšina musí zahrnovat alespoň čtyři členské státy. V minulosti se několikrát stalo, že jedna země hlasovala proti a jedna se zdržela hlasování. Ve chvíli, kdy se k Itálii, požadující změnu snížení emisí CO₂ ze 100 % na 90 %, Polsku a Bulharsku definitivně připojilo i Německo se nezbytná kvalifikovaná většina rozpadla.

Česká vláda změnila svůj postoj až když bylo rozhodnuto

To, co se ještě před pár dny zdálo nevyhnutelné se náhle ocitlo ve stavu chaosu. Posledním krokem legislativního procesu mělo být formální hlasování členských států o potvrzení dohody, které bylo naplánováno na 7. března. To se tedy nestane. Tento krok, v tak pozdní fázi tvorby zákonů EU, je krajně neobvyklý. Švédsko proto odložilo hlasování na neurčito.

Politici v některých evropských zemích reagují na skutečnost, že drtivá většina evropských spotřebitelů dává najevo nedůvěru k elektromobilům. Bez vydatných státních dotací, samozřejmě placených z daní těch, kteří si elektromobily nemohou dovolit, se v žádné evropské zemi elektromobily ve velkém neprodávají. Jejich nedůvěru podporuje i skutečnost, že ojeté elektromobily výrazněji ztrácejí na hodnotě než ojetá auta se spalovacími motory, po nichž naopak poptávka roste (dokládají to data renomovaných serverů jako Autotrader nebo AutoScout 24).

Česká vláda 28. října 2022 k velké radosti Franse Timmermanse usilovně pomáhala zákaz prosadit Ještě ve čtvrtek se pro Euractiv jednoznačně vyslovila pro zákaz spalovacích motorů a spolu s Nizozemskem stála na straně jeho hlavních zastánců. Až ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto, přislíbila německé vládě svou podporu v prosazování syntetických paliv…

Spor o syntetická paliva

Německý ministr Wissing jasně řekl, že překážkou pro přijetí zákona v Německu je role, kterou mohou v budoucnu hrát syntetická paliva - ekologická paliva odvozená od vodíku, která jsou neutrální z hlediska emisí uhlíku. Tato paliva lze spalovat ve spalovacím motoru, což teoreticky umožňuje prodávat vozidla se spalovacím motorem i po roce 2035 a současně může řešit emise CO₂ stávajícího vozového parku. V závazných článcích současné legislativy se však s těmito palivy nepočítá. Po intenzivních diskusích v říjnu 2022 bylo přislíbeno, že do zákona bude zařazena klauzule, že se možnost použití syntetických paliv přehodnotí v roce 2026. Tato doložka v bodě odůvodnění však není závazná, což znamená, že je jen na Evropské komisi, aby se rozhodla, zda se tímto bodem bude zabývat.

Co bude dál?

Německo chce od Evropské komise záruku, že do textu bude zařazena klauzule, která požaduje, aby Evropská komise do roku 2026 povinně vypracovala zprávu o tom, zda mohou syntetická paliva pomoci Evropě splnit cíl 100% snížení emisí CO₂ u osobních a lehkých užitkových automobilů. Jenže šéf pro klima Frans Timmermans opakovaně prohlašuje, že syntetická paliva by se neměla používat v silniční dopravě, protože jejich produkce vyžaduje obrovské množství (obnovitelné) energie. Současně jejich použití prosazuje pro nákladní dopravu a jako lodní a letecká paliva. Jakékoliv žádosti o jednání k tomuto tématu odmítá. Těžko lze očekávat, že tvrdohlavý Timmermans ustoupí.

V současné době předsedající Švédsko může prosadit odklad hlasování v naději, že se podaří problémy urovnat. Pokud zákon nezíská kvalifikovanou většinu, bude muset být znovu projednán, což znamená znovu zahájit diskuse s ostatními členskými státy a Evropským parlamentem. I kdyby všechny členské státy souhlasily s doplněním textu o závaznou klauzuli pro e-paliva, muselo by to být nově odsouhlaseno Evropským parlamentem. A představa, že Evropský parlament ve stejném složení jako dosud odhlasuje změnu už jednou schváleného zákona je nereálné. Zvláště když představitelé frakce Zelených dali jasně najevo, že nepřipustí druhé čtení.

Potřeba nového projednání by tak mohla vést k tomu, že vyprší současný mandát Komise a Parlamentu, který trvá do roku 2024, a budoucnost zákona se tak stane zcela nejistou.

Automobilky se obávají nejistoty

Představitelé automobilového průmyslu vidí v odkladu závěrečného hlasování velké riziko. Automobilový průmysl potřebuje co nejdřív zabezpečit své dlouhodobé plánování a bezpečnost pro své miliardové investice.

Generální ředitel Audi Markus Düsmann prohlásil: „V politické diskusi vidíme riziko, že jasné rozhodnutí EU o postupném vyřazení spalovacích motorů v roce 2035 bude znovu zpochybněno. To nese riziko patové situace a to by bylo pro automobilový průmysl fatální.“

Zatímco spolkový ministr dopravy Volker Wissing chce zajistit, aby i po roce 2035 mohla být registrována auta se spalovacími motory, pokud do nich bude možné tankovat syntetická paliva, šéf Audi, stejně jako mnoho dalších představitelů automobilového průmyslu naopak tvrdí že syntetická paliva ve střednědobém horizontu nemohou hrát u osobních vozů významnou roli. V tomto ohledu se shodují s postojem enviromentálních organizací, které přitom obviňují politiky, že jsou zcela pod vlivem lobby automobilového průmyslu. Výroba syntetických paliv je málo efektivní, takže jsou podstatně dražší. Z dlouhodobého hlediska je lze zvažovat pouze pro ty formy mobility, pro něž neexistuje jiný způsob skladování energie.

„Audi učinilo jasné rozhodnutí: do roku 2033 postupně vyřadíme spalovací motory z výroby, protože elektricky poháněné vozidlo je nejúčinnějším způsobem individuální mobilit,“ tvrdí Düsmann. Přitom naprostá většina velkých evropských výrobců automobilů tvrdí, že výrobu spalovacích motorů pro své vozy ukončí do roku 2030, takže hádky o rok 2035 jsou v podstatě zbytečné.