name | autoweek.cz

Chcete vzbudit pozornost? Vydejte zprávu o elektromobilitě!

13.11.2014 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Česká média mají novou senzaci - v roce 2020 bude i bez státní podpory na našich silnicích jezdit až 17 000 elektromobilů a v roce 2030 dokonce čtvrt milionu. Přitom je to naprostý nesmysl.

V roce 2020 se prý bude v České republice prodávat 6000 až 7000 elektromobilů a plug-in hybridů ročně, tedy asi 3 % z celkového počtu nově registrovaných vozidel. Uváděná hodnota zřejmě vychází ze zdvojnásobení počtu prodaných elektromobilů každým rokem. Tomuto vývoji ale nic nenasvědčuje.

Za prvních devět měsíců letošního roku bylo u nás podle statistik SDA zaregistrováno 95 osobních vozidel s elektrickým pohonem, což představuje 0,06 % podílu na trhu. Vloni loni to bylo za stejné období 20 kusů, takže letos opravdu došlo k dramatickému růstu, jenže v roce 2012 bylo zaregistrováno 44 elektromobilů a roku 2011 dokonce 49 vozidel s elektrickým pohonem. Růstový trend tedy vůbec není jednoznačný. Kolísající počty registrací odpovídají především uvádění nových elektromobilů na trh.

Nabídka elektromobilů na českém trhu je rozmanitá - na výběr jsou vozidla pro všechny důležité segmenty. Rozhodně nelze tvrdit, že by rozvoj elektromobility u nás brzdil nedostatek vhodných vozidel. Naprostou většinu elektromobilů v České republice provozují dodavatelé elektrické energie a jejich obchodní partneři (například do projektu Elektromobilita ČEZ je zapojeno 50 firem). Každý jednotlivý soukromý zákazník je dovozci doprovázen samostatnou tiskovou zprávou jako mimořádná událost.

V Evropě bylo podle Automotive News Europe v prvním pololetí zaregistrováno 23 826 nových elektromobilů, což bylo o 91 % víc než v prvním pololetí roku 2012. Představovalo to 0,42 % z celkového počtu registrací nových vozidel. Jenže více než polovina z uvedeného počtu byla prodána se státními dotacemi v Norsku a Nizozemsku, přičemž velké množství připadlo na kupující čekající na opožděné dodávky plug-in hybridů Mitsubishi Outlander. Do slibované penetrace 5-10 % v roce 2020 je to tedy i zde velmi daleko. Zřejmě i tady je odhad založen na každoročním zdvojnásobení prodeje vozidel s elektrickým pohonem.

Česká republika v rozvoji elektromobility nikterak nezaostává za jinými evropskými zeměmi s výjimkou těch, které na její podporu investují velké prostředky ze státního rozpočtu, jako jsou uvedené Norsko nebo Nizozemsko, nebo kde se v její podpoře velkoryse angažují dodavatelé elektrické energie, jako je tomu ve Francii (kde se jedná o státní společnost EDF) nebo v některých spolkových zemích v Německu.

K podporovatelům rozvoje elektromobility v Evropě se přidávají i automobilky. Připravovaná striktní omezení flotilových emisí CO2 totiž nelze splnit bez nabídky vozidel s nulovými emisemi v místě provozu. Tato vynuceně vyvinutá a vyráběná auta je ale potřeba dostat k zákazníkům, což se zatím vůbec nedaří. Mitsubishi bylo nuceno přerušit výrobu svého e-MiEV, ač jej dodává i pro Citroen (jako C Zéro) a Peugeot (jako i0n), velkorysý projekt výroby elektromobilů Renaultu skončil fiaskem, výrobce elektrododávek Azure Dynamics zkrachoval, stejně jako další podobné pokusy po celém světě. Ani Nissan svého nejmasověji vyráběného elektromobilu LEAF po prvotním nadšení už zdaleka neprodává tolik, kolik bylo plánováno. Výrobce luxusních elektromobilů Tesla Motors sice díky novému Modelu S dosahuje rekordní prodejní výsledky, ale současně vykazuje stále větší finanční ztrátu.

Prezident Obama před časem stanovil cíl, aby v USA v roce 2015 na silnicích jezdil více než milion elektromobilů. Jenže ve skutečnosti jich tam v současné době je v provozu méně než čtvrtina z tohoto počtu. Přitom v USA jezdí téměř polovina ze všech na světě provozovaných elektromobilů (v červnu 2014 jejich celkový počet na celém světě překročil hranici půl milionu). V USA letos podíl elektromobilů na nových registracích lehkých vozidel představuje 0,65 %, ale v Kalifornii dosahuje až 5 %.

Ve Spojených státech už uživatelé první generace vozidel s elektrickým pohonem narážejí na závažný problém - jejich elektromobily jsou jako ojeté prakticky neprodejné, nebo jen za velmi nízkou zůstatkovou cenu, což radikálně zvyšuje kalkulovanou hodnotu celkových provozních nákladů (TCO).

Elektromobily svým uživatelům ani po 120 letech vývoje nenabízejí žádné výhody proti vozidlům se spalovacími motory. Státní dotace tak mohou ke koupi elektromobilu přimět jen ty, kteří už ve své garáži mají i auto se spalovacím motorem a elektromobil využijí ke krátkým jízdám.

Je zde ale ještě jeden problém, na který příznivci elektromobility zapomínají. Pokud by skutečně došlo k tomu, že rozšíření elektromobilů dosáhne předpovídaných 10-20 %, kde potom státy vezmou peníze, o které přijdou poklesem výběru spotřební daně z benzinu a nafty? Státní podporu elektromobility tak nakonec zaplatí všichni dražším svícením i při jiném využití elektrické energie.

Uvedená analýza, slibující dramatický rozvoj elektromobility, kupodivu vylučuje rozvoj využití pohonu na zemní plyn. V této části se ovšem dopouští základní technické neznalosti, protože auta na zemní plyn pohání stejný spalovací motor jako auta jezdící na benzin. CNG je ale ve světě už hodně rozšířenou pohonnou hmotou. Vytýkat zemnímu plynu mu daňové zvýhodnění proti benzinu a naftě je sice pravdivé, nicméně totéž platí i o elektrické energii.

Elektrický pohon samozřejmě může přinést výhody ve srovnání se spalovacími motory, ale pouze v případě, že trakční elektromotor nebude napájen z těžkého akumulátoru. Žádná baterie nikdy nedokáže při srovnatelné hmotnosti a objemu akumulovat tolik energie, jako nádrž na benzin nebo naftu. Logičtější by tedy bylo podporovat vývoj palivových článků, tedy i ekologickou výrobu vodíku s využitím obnovitelných zdrojů a budování čerpacích stanic na vodík.